|
|
Periferní sídla okresu Jindřichův Hradec a jejich lidský a demografický kapitál
NOVÁK, Štěpán
Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
|
|
|
Dětská táborová rekreace jako forma sociálního a vázaného cestovního ruchu. Případová studie Jindřichohradecko
Nekola, Petr ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je na základě teoretického rámce a s pomocí typologie vysvětlit význam sociálního cestovního ruchu a jeho vztah k vázanému cestovnímu ruchu a dále zjistit, jak se sociální (vázaný) cestovní ruch projevuje jako specifická forma v podobě letních dětských táborových rekreací. V práci jsou představeny a porovnány definice sociálního a vázaného cestovního ruchu, je provedena typologie sociálního cestovního ruchu a rovněž jsou zmíněny současné trendy v sociálním a vázaném cestovním ruchu a specifika vývoje vázaného a sociálního cestovního ruchu na území Česka. Po vymezení a charakteristice území okresu Jindřichův Hradec jsou v práci podrobně vysvětleny postup vyhledávání informací o dětských táborech a metodika vlastního výzkumu, která spočívá v obsahové analýze strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. V rámci analýzy jsou vybrána klíčová slova a proveden mix kvantitativního a kvalitativního hodnocení, při kterém je posouzena jak četnost klíčových slov, tak i obsah jednotlivých výpovědí. Postupně jsou zkoumány geografické faktory rozmístění táborů, jejich programové faktory, obecné charakteristiky a organizační faktory táborů, jejich technické parametry a omezení koronavirovou pandemií, sociální a demografické faktory táborů, jejich ekonomické faktory a motivační faktory a...
|
|
| |
|
|
Komparace potenciálu venkovské turistiky v chráněných územích a mimo ně - příklad obcí Zahrádky a Pístina
TRČKOVÁ, Věra
Hlavním cílem diplomové práce bylo porovnání potenciálu pro venkovskou turistiku ve dvou obcích na Jindřichohradecku, jedné ležící v chráněné krajinné oblasti a druhé ležící mimo tuto oblast. Práce má ukázat, zda je tento potenciál rozdílnými podmínkami ochrany přírody ovlivněn. Teoretická část práce se prostřednictvím literární rešerše zabývá venkovským cestovním ruchem, jeho formami, hodnocením jeho potenciálu a také přínosy, ale i negativy jeho rozvoje. Praktická část hodnotí potenciál Jindřichohradecka pro aktivity venkovské turistiky a především pomocí deskriptivní případové studie detailně analyzuje situaci v obci Pístina (ležící v CHKO) a obci Zahrádky, která leží mimo území zvýšené ochrany přírody. Součástí práce je dotazníkové šetření, jehož výsledky prezentují názor obyvatel obcí na venkovský cestovní ruch v jejich obci.
|
|
|
Turismus ve venkovském prostoru - příklad obce Zahrádky
TRČKOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá venkovskou turistikou, jejími konkrétními formami, předpoklady pro její uskutečňování, přínosy pro obce i negativními vlivy a také jejím vztahem k udržitelnému rozvoji. Práce mapuje Jindřichohradecko jako turistickou destinaci především z hlediska venkovského cestovního ruchu. Pomocí deskriptivní případové studie kvalitativním způsobem analyzuje situaci v obci Zahrádky.Výsledky z dotazníkového šetření prezentují názor místních obyvatel na venkovský cestovní ruch v obci.
|
host ::
RSS.